Trifolium pratense L.
Agrotechnika jetele lučního
Jetel luční patří k našim nejdůležitějším pícninám. Jedná se o dvouletou až tříletou plodinu. Pro zemědělské podniky s živočišnou výrobou je vhodné jej pěstovat pro vysokou produkci kvalitní píce, kterou přednostně využíváme v čerstvém stavu pro přímé krmení. Krmivářskou předností je pomalé stárnutí hmoty (nižší lignifikace). Kromě krmivářských uplatnění přináší jetel luční zemědělskému podniku i další výhody. Obohacuje půdu o dusík, zlepšuje fyzikální, biologické a agronomické vlastnosti. Jetel luční má vysokou předplodinovou hodnotu, slouží také jako významný přerušovač v osevních postupech s vysokým zastoupením obilnin.
Požadavky na prostředí
Nevhodné jsou pozemky vysušené nebo setí po předplodinách s nebezpečím reziduálního působení herbicidů.
Množitelské porosty se nedoporučuje zařazovat alespoň 3 roky po řepce ozimé (z důvodů zvýšených nároků na herbicidní ochranu).
Jetel po jeteli ne dříve než 4 roky po sobě.
Setí
Buď na jaře v době setí jarních obilovin a to do krycích plodin (plodiny sklizené na zeleno – oves, bob, kukuřice), napříč řádků – pozor na mráz. Také se může sít v letním období po sklizni raných předplodin a to v čisté kultuře bez předplodiny do konce srpna..
Výsevek 12 – 16 kg / ha šířka řádků 25 cm, 16 – 18 kg / ha do krycí plodiny. Hloubka setí
1 – 2 cm, meziřádková vzdálenost 25 cm.
V roce založení válíme po zasetí, včasný úklid posklizňových zbytků krycí plodiny a provedení strništní seče. V 1. užitkovém roce na jaře pozemek uválet.
K polím přistavujeme 4 včelstva/ha.
Příprava k setí
Jarní setí: kvalitní podmítka, orba středně hluboká, kvalitní předseťová příprava – důležité jemné zpracování půdní vrstvy 2 – 3 cm spolu s aplikací hnojiv.
Letní výsev: po sklizni předplodiny střední orba s následným urovnáním a utužením pozemku, za 2 – 3 týdny setí do jemně připravené půdy.
Hnojení
Není vhodné hnojit dusíkem s výjimkou silně zeslabených porostů – regenerační dávka je 20 kg dusíku / ha ve formě kombinovaného hnojiva po přezimování. Základní hnojení fosforem a draslíkem provádíme na připravený pozemek před výsevem. V 1. užitkové, roce časně zjara, P, K. V případě méně zásobených půd po první seči (u množitelských porostů) dávka kombinovaného hnojiva s důrazem na fosfor.
Roční dávky: P: 35 – 45 kg / ha
K: 80 – 100 kg / ha
PH optimální 6, při poklesu vápníme k předplodině.
Sklizeň
Před sklizní desikujeme (80 – 85 % hlávek hnědých, semena žlutá).
V 1. užitkovém roce, z 2. seče, v září, kombajnem s lištou.
Výnos
V průměru je to 300 – 500 kg/ha, špičkové bývají 800 – 1000 kg/ha.
Semenářsky využíváme 1 až 2 roky.
Ochrana
Ochranu porostů jetele lučního proti chorobám a škůdcům provádíme podle platných metodik pro ochranu rostlin. Pro postemergentní aplikaci lze využít na dvouděložné plevele některý z registrovaných přípravků či jejich kombinací, proti jednoděložným používáme běžné graminicidy. V krycích plodinách sklizených na zeleno se obvykle herbicidy neaplikují, v obilninách na zrno používáme metodikami schválené přípravky. Zaplevelenost je závažným problémem hlavně v uznávaných množitelských porostech. Vedle kokotice a zárazy věnujeme zvýšenou pozornost i z osiva obtížně čistitelným plevelům, jako jsou šťovíky a knotovky. Není-li zaplevelení těmito závažnými pleveli silné, je vhodná bodová aplikace herbicidů, například k regulaci šťovíků knotovými aplikátory.
Častým škůdcem jetele lučního je hraboš polní. Každoročně instalujeme od podzimu do jara na pozemcích berličky k podpoře predátorů. Při přemnožení hrabošů je pak nutné využít nástrahové přípravky bud plošně nebo vkládáním do nor. Významným škůdcem semenných porostů jsou nosatčíci rodu Apion, kteří škodí v hlávkách. Signalizace ošetření se provádí před kvetením druhé – semenné seče a k postřiku lze použít některý z doporučených insekticidů.
Vážným problémem je takzvané vyzimování jetele. Vedle mrazu a hub způsobujících kořenové a krčkové hniloby (hlavně Fusarium), je další příčinou rakovina jetele (Sclerotinia trifoliorum). Chemická ochrana je nákladná, z agrotechnických opatření dbáme na to, aby porost přezimoval s nízkou růžicí listů, pozemek byl dobře zbaven posklizňových zbytků a půda byla utužena. Na výnos semene má negativní vliv padlí (Erysiphe martii). Při silném napadení je možné v semenářských porostech provést fungicidní postřik.