Len setý (olejný)

Linum usitatissimum L.

Agrotechnika
Izolační vzdálenost od jiného porostu lnu u C1 je 100 metrů a u E 200 metrů.
Do osevního postupu se po sobě zařazuje dříve po 6 letech. Předplodina lnu velmi ovlivňuje jak výnos tak i jakost stonku. Na chudých půdách v horské výrobní oblasti je dobrou předplodinou pro len jetel nebo brambory, v bramborářském výrobním typu je nejvhodnější předplodinou ozimé žito nebo ozimá pšenice. Nevhodnými předplodinami pro len jsou: kukuřice ošetřené triazinovými herbicidy, jarní obiloviny, ozimé směsky, vyzimovaná řepka. Sám len je předplodinou dobrou, je dobrým přerušovačem mezi dvěma obilovinami.
Len je citlivý na podorniční „mrtvinu“, která nesmí být vyorávána. Na hrubou brázdu je možná aplikace herbicidů proti pýru. Povrch urovnat a přiměřeně nakypřit (smykování, vláčení). Před nakypřením je vhodná aplikace hnojiv. Optimální výživa lnu je ze „staré síly“ tedy volíme dosycování půdy živinami v celém OP. To platí především pro fosfor, draslík, ale i pro úpravu pH, (přímé vápnění ke lnu se doporučuje jen na půdách velmi kyselých). Orientačně se dávky živin stanoví podle výnosu předplodiny, výrobní oblasti a agrochemického rozboru půdy.
Fosfor si len osvojuje obtížně jak ze zásoby, tak z hnojiva.Využitelnost P je silně ovlivněna vlhkostí půdy. Při nízké vlhkosti je pouze 9-16 % , při vyšší vlhkosti 15-25 %. Při nedostatku vody v půdě je P blokován, rozšiřuje se poměr mezi P : N, poruší se metabolizmus lnu a výsledkem je nízký výnos. Len přijímá fosfor do fáze stromečku z fosforečných hnojiv, později z půdní zásoby. Nedostatek P působí zakrnělý růst, slabé a opožděné kvetení.
Dávka dusíku nesmí být příliš velká, protože blokuje příjem dusíku z půdy a zeslabuje kořenový systém. Nejlepší jsou malé dávky dusíku a příjem ze „staré síly“. Využití dusíku lnem kolísá mezi 15.70 % podle dávky formy hnojiva a půdní vlhkosti. Běžné dávky jsou v horské oblasti kolem 30-40 Kg N /ha, v horší bramborářské oblasti kolem 20 kg N /ha a v lepších oblastech 10 kg N /ha nebo nic.
Dávky P a K se pohybují kolem 100 kg ha, při předzásobním hnojení k předplodině se snižují asi o 20 %. Dobrou účinnost mají pro len granulovaná kombinovaná hnojiva NPK. Kapalná hnojiva (DAM-390, polyfosforečnan amonný, polyfosforečnan  draselný) je možno použít společně s preemergentními herbicidy. Organickými hnojivy se ke lnu nehnojí.

Výsev
Doba setí má být volena tak, aby nejdůležitější růstové a vývojové fáze (tvorba vlákna a kvetení) se odehrávaly v podmínkách dlouhého dne. Pozdní setí, kdy je dlouhý den již ve fázi stromečku, prudce klesá výnos semene i vlákna, rosení se posunuje do méně příznivého období a len má sklon k poléhání. Včasné setí pro len znamená v příznivých oblastech asi 1 dekádu dubna v horských oblastech to může být později.
Optimální hloubka setí je 2 cm, při používání preemergentních herbicidů 3 cm. Šířka řádků má by 12,5 cm (pro osivo). Kromě setí do řádků, je možné u lnu použít i pásové setí, kdy se osivo rozstřikuje do širších pásů a rostliny jsou na ploše lépe rozmístěny.
Na množení se vysévá kolem 20 milionů zrn = cca 65 kg/ha.

Sklizeň
Pro sklizeň stonkového lnu je důležité správné stanovení doby sklizně. Doba se stanovuje fenologicky, kdy je vlákna nejvíce a je nejkvalitnější, tedy v raně žluté zralosti. Stonkový len se zásadně vytrhává i s kořenem, aby bylo zabráněno předčasnému rosení a aby sklizeň dlouhého vlákna byla co největší. Vlastní sklizeň má několik fází:vytrhání lnu,odsemenění a usušení (obracení). Trhání a odsemenění může být v jedné operaci nebo trhání a odsemeňování může být odděleno. K této fázi sklizně ještě patří odvoz a sušení výčesků (tobolek se semeny). Vysušené výčesky se mlátí na stacionární mlátičce a získaná semena se ošetří podle zásad platných pro olejnatá semena