Vikev

Vicia L.

Vikev setá (Vicia sativa L.)

Jarní,
výška 0,5 – 1 m,
stonky jemně chlupaté, slabé, poléhavé, čtyřhranné, od spodu se silně větví,
5 – 8 jařmé listy,
lístky opakvejčité s krátkým hrotem,
květy růžové, bílé i červenofialové (vyrůstají po 1 – 2 z paždí listů),
plodem je žlutohnědý lusk jemně porostlý chloupky, obsahuje 5 – 8 semen,
ze všech vikví největší semeno (4,5 – 5,0 mm), jizva tenká, barva semen žlutohnědá,
HTS 45 – 75 g.

Vikev huňatá (Vicia villosa Roth.)

Ozimá,
výška až 1,5 m,
vytváří plazivý oddenek s dlouhými tenkými kořeny,
řídce větvený hlavní kořen v hloubce 30 – 40 cm,
stonky mírně hranaté, poléhavé, silně chlupaté (mohou být i holé), odspodu se větví,
9 – 12 jařmé listy,
lístky úzké, eliptické, palisty kopinaté,
květenstvím jsou nápadně dlouhé hrozny, až 30 květů, květy červenofialové,
plodem je krátký, zploštělý lusk, žlutohnědé barvy, obsahuje 3 – 8 semen,
ze všech vikví nejmenší semeno, barva semen černá, oválnější jizva,
HTS 25 – 45 g.

Vikev panonská (Vicia pannonica Granatz)

Ozimá,
lodyha poléhavá, nižšího vzrůstu, 100 – 120 cm, méně se větví,
7 – 9 jařmé listy,
lístky řídce porostlé jemnými chloupky,
květenstvím je hrozen (1 – 4 květy v klubku), květy bílé (někdy nažloutlé nebo nafialovělé),
plodem je lusk, nící, stříbřitě chloupkatý, hnědočerný, obsahuje 1 – 3 semena,
semeno velké 3 – 5 mm, hnědé, jizva směřuje příčně na osu semene,
HTS 35 – 50 g.

Ekologické požadavky

Vikvím se nejlépe daří na těžkých, vlhčích půdách (nesnáší velmi vlhké půdy). Písčité půdy jen s dostatkem vápna. Drsnější klimatické podmínky snáší hlavně vikev huňatá, která je odolná vůči jarním mrazíkům. Vikev panonská je vhodnější spíše pro teplejší sušší oblasti. Na vláhu jsou náročnější jarní formy vikve (vikev setá). Nejméně náročná na vláhu je vikev huňatá. Vyhovují ji méně kvalitní a vysýchavé půdy.

Biologie

Jednoleté rostliny. Formy ozimé (vikev huňatá a vikev panonská) i jarní (vikev setá). Vikev huňatá klíčí při teplotách 2 – 3 °C. Mladé rostliny dobře snáší menší mrazíky. Neprospívá jí kolísání denních a nočních teplot na jaře.

Pícninářský význam

Využívána na zelené krmení nebo na silážování. Na významu ztrácejí díky rozšíření silážní kukuřice. Stonky vikví jsou poléhavé. Pěstovány ve směskách s podpůrnou plodinou (obilniny). Ozimé vikve jsou součástí landsberské směsky (ozimá vikev, jílek mnohokvětý, inkarnát)
Produkce čistého porostu vikve seté a panonské je 15 – 20 t.ha-1 zelené píce. Produkce vikve huňaté je 20 – 30 t.ha-1 zelené píce.

Obsažené antinutriční látky

Podle Lichnera et al. (1983) obsahuje vikev huňatá více hořkých látek. Při vyšším podílu této vikve ve směsce přechází hořké látky také do mléka. V semenech vikve seté může být alkaloid vicianin.

Agrotechnika

Příprava půdy stejná jako u obilnin (tvoří kostru směsky s vikvemi). Půdu vyžadují vikve dostatečně slehlou. Nevyhovuje jim setí do čerstvě naorané půdy.
Vikev setou vyséváme co nejdříve na jaře (využití zimní vláhy). Ozimé vikve (huňatou a panonskou) sejeme počátkem září. Při určení výsevku je důležitý poměr luskovin a obilnin ve směsce. Základní výsevek vikve seté je 160 kg.ha-1, hloubka setí 40 – 50 mm, šířka řádků 120 – 150 mm. Výsevek vikve huňaté je 140 – 150 kg.ha-1 a vikve panonské 170 – 180 kg.ha-1.
Hnojení spočívá především ve vyšších dávkách draslíku (80 kg.ha-1 K) a fosforu (40 kg.ha-1 P). Dávky dusíkatých hnojiv záleží na dalších komponentech směsky. U vikve seté je možné využít také vápnění.

Zařazení v osevním postupu
Na zelené krmení pěstovány ve směskách pěstovány jako ozimé nebo jarní meziplodiny. Vikev huňatá pěstovaná na semeno nemá velké nároky na předplodinu. Zařazuje se po okopaninách nebo po obilninách.

Sklizeň

Jarní vikve se sklízejí za 80 – 90 dní po výsevu, ozimé vikve za 240 dní po výsevu. Sklizeň probíhá podle fenofáze obilniny. Ve většině případů nejpozději v době květu 50 % vikví v porostu.

Odrůdy

Vikev huňatá

MODRA
1. Povolena v roce 1991
VIOLA
1. Povolena v roce 1982

Vikev panonská

DĚTENICKÁ
1. Vikev setá
EBENA
TOPLESA